Pasport stavby

Pasport stavby je od začátku roku 2024 nezbytným dokumentem pro všechny majitele nemovitostí, a to bez ohledu na typ objektu nebo jeho stáří. O co přesně se jedná, co musí dokumentace stavby dle zákona obsahovat a jak ji získat?

V tomto článku se dozvíte:

• Co je pasport stavby a kdy ho potřebujete?
• Pasport stavby a novinky v legislativě
• Co musí pasport stavby obsahovat?
• Jak probíhá pasportizace?
• Jak dlouho trvá vyhotovení pasportu stavby?
• Cena pasportu stavby
• Jak děláme pasport stavby
• Proč si domluvit nezávaznou konzultaci zdarma
• Kde už jsme dělali pasporty staveb?

Co je pasport stavby a kdy ho potřebujete

Pasport stavby je dokumentace skutečného stavu objektu. Jedná se tedy o soubor dokumentů, které popisují základní údaje o nemovitosti a její současný stav. V pasportu stavby proto najdete důležité a aktuální informace o budově, včetně jejího technického popisu a různých výkresů (půdorysů, řezů a pohledů).

Důvodů, proč si nechat vypracovat pasport stavby (neboli dokumentaci skutečného stavu objektu), je hned několik:

• chcete provést rekonstrukci, přestavbu nebo demolici;
• připravujete návrh technických zařízení budovy;
• chystáte návrh interiéru;
• potřebujete vypracovat průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) z důvodu prodeje nebo pronájmu;
• jednáte s úřady;
• dokumentace objektu je zastaralá, nebo zcela chybí, a vy chcete narovnat právní stav na stavebním úřadě či splnit svoji zákonnou povinnost.

Právě poslední bod je od počátku roku 2024 vysoce aktuální, a to z důvodu nového stavebního zákona.

Pasport stavby a novinky v legislativě

Od 1. ledna 2024 má dle stavebního zákona každý vlastník stavby povinnost uchovávat stavební dokumentaci odpovídající aktuálnímu stavu objektu. Zákon č. 283/2021 Sb. v ustanovení § 245 doslova říká:

Pasport stavby

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby.

(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním určena.

(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil pasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavby se vydává jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad jej ověří.

Pokud tedy nemáte k dispozici aktuální dokumentaci ke své nemovitosti (například z důvodu stavebních úprav v minulosti), nebo se aktuální dokumentace domu nedochovala, zákon vám ukládá povinnost nechat si vyhotovit právě pasport stavby.

Aniž bychom vás chtěli strašit, je dobré vědět, že dle zákona se může pokuta za chybějící pasport vyšplhat až na 400 tisíc korun. Byť sankce v plné výši reálně hrozí spíše v krajních případech, vzhledem k tomu, že pasport stavby se vám hodí nejen z důvodu nové legislativy, ale i v mnoha praktických situacích – například při zmíněné rekonstrukci či prodeji – je vypracování pasportu rozhodně dobrý nápad. Zajistí vám totiž jak klidné spaní, tak i jednoduché plánování stavebních či vlastnických změn nemovitosti v budoucnu.

Co musí pasport stavby obsahovat?

Pasport stavby je v podstatě identický s dokumentací skutečného stavu objektu, a proto obsahuje i totožné části. Zatímco v minulosti se náležitosti pasportu řídily vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb (příloha 14), od 1. července 2024 vešla v účinnost nová vyhláška č. 131/2024 Sb. (tzv. Vyhláška o dokumentaci staveb). Ta stanoví, že součástí dokumentace má být:

Průvodní list: Průvodní zpráva obsahuje základní identifikační údaje o nemovitosti (tj. název a umístění, přesná adresa, katastrální území, číslo parcely aj.), jejím současném vlastníkovi a zpracovateli dokumentace. Najdete zde také informace o stavu technické dokumentace a důležitých rozhodnutích.

Souhrnná technická zpráva: Tato část dokumentace se věnuje popisu samotné stavby. Najdete zde údaje o použitém materiálu, zastavěné ploše, účelu využití, údaje o územní ochraně (např. památkové oblasti nebo inženýrských sítích), energetické náročnosti atd. Technická zpráva navíc obsahuje i údaje o samotném měření, např. použité přístroje, technické postupy a dosaženou přesnost měření.

Zjednodušený situační výkres: Jedná se o výkres, v němž je stavba zakreslena do katastrální mapy. K náležitostem výkresu patří i vyznačení vzdálenosti stavby od hranice pozemku a okolních staveb nebo zobrazení inženýrských sítí.

Zjednodušená výkresová dokumentace: Stejně jako v případě dokumentace skutečného stavu objektu, i v pasportu stavby najdete půdorysy, řezy a pohledy – byť mohou být pro potřeby úřadu zjednodušené. Většinou se výkresová dokumentace vyhotovuje v měřítku 1 : 50 a v papírové (pro úřady) i elektronické (pro projektanty) podobě.